Slohovka na olympiádu

27. listopadu 2012 v 17:14 | Hell |  Other stories
Tak. Čekala jsem na příležitost a ta se právě naskytla.
Dneska jsme měli ve škole zadanou slohovku na téma "Za tohle ti patří dík.". Chtěla bych se podělit, je to sice krátké, ale myslím, že to není zase tak špatné.

Byla jsem ještě malá. Bylo mi sotva pět, když oba moji rodiče tragicky zahynuli při autonehodě.
Ty jsi byla moje poslední naděje na záchranu před dětským domovem. Měla jsi svoje plány, ambice, rodinu. A přesto ses mě ujala. Vzala sis mě pod svou ochranu, chovala ses ke mě jako k vlastní. Tvoje děti mě brali jako sestru, ne jako osiřelé děcko, jako vzdálenou příbuznou.
Zajistila jsi mi všechny základní životní potřeby, mnohdy i spousty jiných. Brávala jsi mě do kina, na koupaliště, do knihovny. Moc dobře jsi znala mou lásku k hudbě. Každý rok na Vánoce jsem našla pod stromečkem nové cédéčko s oblíbenou hudbou.
Naučila jsi mě slastem i nástrahám života, pomáhala jsi mi v každém trápení, byla jsi mi matkou.
A za tohle ti patří dík.
A teď tu stojím nad tvým hrobem, roztřesenou rukou a se slzami v očích házím dopis v modré obálce na tvou rakev, zpola zasypanou černou hlínou a lituji, že jsem ti tohle všechno nestihla říct osobně.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ronie Ronie | 23. září 2013 v 12:18 | Reagovat

Hodně dobré, zprvu jsem si říkala, že to zase bude jedna z těch blbostí které se snaží zapůsobit na emoce. Konce jsi tomu ale dodala hodně. ;) jen tak  dále

2 Rosalie Rosalie | 24. září 2013 v 20:05 | Reagovat

díky :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama